Česká Lípa

letecký pohled na historické centrum České Lípy

Česká Lípa » Historie České Lípy » Okruh městem, Po stopách historie

Okruh městem - Po stopách historie

Starobylé město Česká Lípa doslova na poslední chvíli zachránil rok 1989. Rozvíjel se zde uranový průmysl doprovázený překotnou panelákovou zástavbou. Byl potřeba nový prostor, a proto se bouralo staré město. Po „sametové revoluci“ došlo k útlumu těžby uranu a struktura českolipského průmyslu se mohla rozšiřovat. Obnovila se řada památek, vyhlásila se v roce 1992 městská památková zóna (která je vyznačena v mapě níže), vznikla řada kulturních organizací a spolků a také informační centrum. Jen stručný výběr kulturních památek, které zde uvádíme, vás přesvědčí o bohatém kulturním dědictví města, jež bylo zavčas zachráněno a je dnes všem dostupné.

zobrazit pokračování » První zmínky o založení ...

První zmínky o založení osady Lipá pod hradem Lipý jsou z roku 1263, až roku 1337 byla osada potvrzena jako město. Privilegiem Hynka Berky z Dubé z roku 1381 získalo město Žitavské právo – právo na vlastní hradby, právo trhu, mílové a várečné. Koncem 14. a začátkem 15. století se tak město zařadilo mezi nejvýznamnější poddanská města království. Po dobytí v roce 1426 se město stalo součástí husitského městského svazu. V roce 1515 tu vznikl požár, při němž vyhořelo gotické jádro, a při následné rekonstrukci už získalo město renesanční ráz. Po bitvě na Bílé hoře přešlo město pod správu Albrechta z Valdštejna, který v roce 1626 zahájil stavbu augustiniánského kostela a o rok později také latinské školy. Současně obec obdržela i řadu privilegií napomáhajících rozvoji města, ale po zavraždění Albrechta z Valdštejna město pustošila švédská vojska. Sňatkem Valdštejnovy vdovy s hrabětem Kounicem přešlo českolipsko do majetku moravského šlechtického rodu.

Další požáry v roce 1787 a posléze v roce 1820 na čas zastavily slibně se vyvíjející textilní průmysl. S rozvojem železniční dopravy ale Česká Lípa znovu nabývala na významu, zejména pro svou výhodnou polohu. Po roce 1918 se postupně posiluje poměr českých obyvatel s rozvojem železnice i železničního průmyslu. Krize ve třicátých letech 20. století a nastupující fašismus učinili ale všemu přítrž. Po válce nastává postupné doosidlování z vnitrozemí, ale až s rozvojem uranového průmyslu se město rozrůstá na dvojnásobek výstavbou satelitních sídlišť. Současně s tím však docházelo k likvidaci staré části České Lípy. Po roce 1989 se podařilo zvládnout útlum těžby uranu nárůstem firem souvisejících s automobilovým průmyslem, zastavit bourání historických budov a zároveň se přistoupilo k regeneraci historického jádra města, které bylo souběžně vyhlášeno městskou památkovou zónou.

« skrýt pokračování článku

Pojďte s námi na malou informační prohlídku kolem památek a zajímavostí. Pro bližší seznámení neváhejte v otvíracích hodinách vstoupit do objektu. Začneme s prohlídkou náměstí T.G.Masaryka.

  • Start a cíl: Náměstí T.G.M.-Informační centrum; Cíl-Jiráskovo divadlo
  • Trasa: Pěší, lehká, nejlépe v době otevření historických objektů
  • Délka: Dle volby (1 – 5 hod.).
poznámka: černou linkou je v mapě označena hranice památkové zóny v České Lípě

1 Náměstí T.G.Masaryka
Radnice z roku 1515 má novorenesanční průčelí z roku 1884 od Gottloba Alberea. Vpravo je dům číslo 2, patřící rovněž k radnici. V jeho přízemí je městské informační centrum s portálem z roku 1555.
Sloup Nejsvětější Trojice (Morový sloup) připomíná morovou epidemii v roce 1680, které padlo za oběť více jak 500 lidí. Nárožní sloupky nesou sochy sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. Bohatě zdobená hlavice sloupu tvoří podstavec k oboustranné vrcholové plastice Nejsvětější Trojice.
Empírová kašna s delfíny z roku 1834 je z hořického pískovce.
Budova pošty z roku 1883 byla postavena podle návrhu architekta Gottloba Alberea pro Českou spořitelnu ve stylu novorenesančního paláce.
Secesní domy s bohatě zdobenými průčelími štukovým ornamentálním dekorem, tvarově výraznými okny a střešními štíty.
Domovní znamení se dodnes zachovala na některých domech z doby, kdy nebylo ještě zavedeno číslování domů (Zlaté váhy, Zelený jelínek, Turek ...)
Středověká gotická sklepení jsou pod většinou domů obklopujících náměstí.

2 Vězeňská ulice
Vyjdeme-li z náměstí v levém horním rohu do Mikulášké ulice a zahneme do první odbočky vpravo, jsme ve Vězeňské ulici a tou projdeme do ulice Mariánské. V domě 189 byla od roku 1550 do 1935 městská šatlava. Jednu její stěnu tvořily městské hradby.

3 Mariánská ulice
Kdysi hlavní silnice ve směru na sever. Byla v ní také městská brána, která zanikla po požáru r. 1820. My po Mariánské ulici půjdeme až na Palackého náměstí, kde se nachází další pamětihodnost.

4 Kostel Narození Panny Marie
Vybudován byl v letech 1706 - 1710 stavitelem J. Abbondiem. Věž byla přistavěna až v r. 1783. Vnitřek je v zachovalém stavu. Původně městský hřbitov se změnil v park, zachována zůstala pouze empírová hrobka rodiny Wedrichů.

5 Budova školy
Naproti kostelu bylo na místě zámečku Berků z Dubé a později zájezdního hostince postaveno německé gymnázium. Během času se v něm vystřídalo několik druhů škol. V průhledu na severovýchod je moderní budova Telecomu a za ní přes hlavní silnici jsou vidět budovy největší českolipské školy.

6 Městský park
Zabočíme-li za školou vlevo do úzké uličky, octneme se náhle v rozsáhlém lesoparku, který byl založen r. 1875 Okrašlovacím spolkem. Park má dnes téměř 12 hektarů. Sejdeme jím kolem hudebního pavilónu na kruhovou křižovatku a obdivujíce statné stromy i příjemnou scenérii dojdeme k Evangelickému kostelu.

7 Evangelický kostel
Jde o zdejší nejmladší kostel postavený v letech 1927 - 1928. Po válce převzala kostel do užívání Československá církev husitská. Naproti kostelu stálo ještě v polovině minulého století výstavné Wedrichovo muzeum. Dnes je na jeho místě parkoviště.

8 Židovský hřbitov
Asi 200 m severním směrem se nachází židovský hřbitov, jehož počátky se datují do roku 1479. Nejstarší pomník pochází z roku 1488. Nejpozoruhodnějším pomníkem je černý jehlan vytesaný z žuly, který označuje místo posledního odpočinku židovského rabína a dalších 31 obětí pogromu z roku 1745. Z místa spatříme i objekt bývalé Střelnice, kde je dnes restaurace a diskotéka. Směrem na sever lze spatřit proluku do satelitních sídlišť.

9 Havlíčkova ulice
Od Střelnice se vrátíme po pravé straně ulice zpět ke středu města – do Havlíčkovy ulice. Původně okrajová část s malými chatrnými domky, které zanikly až ve druhé polovině minulého století vlivem nové zástavby. Vpravo na vyvýšeném břehu je komplex střední průmyslové školy (hřiště, domov mládeže a budova školy).

10 budova bývalé Sokolské tělocvičny
Následuje budova bývalé Sokolské tělocvičny, z níž vede průchod až do budovy školy v Pátově ulici, kde je zajímavý areál pro venkovní výuku a školní představení.

11 budova současné obchodní akademie
V místě, kde vyúsťuje Havlíčkova ulice na náměstí Osvobození je další škola - v rohové budově působí v současné době obchodní akademie. Ve středu náměstí je pietní místo se vzpomínkovými deskami.

12 Augustiniánský klášter
Byl založen Albrechtem z Valdštejna v roce 1627 jako latinská škola umožňující postupný návrat katolicismu do protestantského prostředí. Dnes se v něm nalézá Vlastivědné muzeum s galerií. Bazilika Všech svatých z r. 1707 byl roku 1927 povýšen papežem na basiliku minor. Oltáře a některé obrazy jsou starší než je samotný kostel. Klášterní zahrada byla založena v letech 1627 - 1629. Od samotného počátku svého vzniku se stala neoddělitelnou součásti života řeholníků, jimž kromě účelu meditačního, odpočinkového a okrasného, sloužila především jako zahrada užitková. Současná zahrada má výměru 5956 m2 a je řešena v pojetí renesančně - francouzských zahrad. Její centrální část tvoří zahradní divadlo (amfiteátr), které navazuje na stavbu kulturního domu Crystal.

13 Ambit kláštera
Tvoří čtvercovou, dovnitř prosklenou chodbu. Uprostřed je umístěna Loreta z r. 1698 ve stylu Svaté chýše Nazaretské (jedna ze dvou v severních Čechách). Na jižní straně ambitu se nachází kaple se svatými schody ve stylu schodiště z paláce Piláta Pontského z Jeruzaléma. Na západní straně se vstupuje z ambitu do kaple Nejsvětější Trojice z r.1761 – dnes slavnostní Bieberova síň. Všechny tyto rozsáhlé plochy se využívají k výstavním účelům a společenským událostem – viz program muzea.

14 Škroupovo náměstí
Vydáme se východním směrem přes Jeřábkovo náměstí a těsně před „velkým“ náměstím (T.G.M.) zabočíme vpravo na „malé“ náměstí. V prostoru dnešního náměstí stál největší českolipský kostel sv. Petra a Pavla, který však při jednom z městských požárů lehl popelem a na jeho místě vzniklo Školské náměstí osázené stromy. Škola zde fungovala až do roku 1900. Dnes je využívána jako Dům dětí a mládeže - Libertin. I zdejší domy mají středověká vícepatrová sklepení a patrně i propojovací chodby mezi kostely a možná i hradem. Nejtajemněji působí (jako ostatně v celém starém městě) mnohotvaré zadní trakty ulic.

15 Ulice Jindřicha z Lipé
Na konci náměstí sejdeme po schodišti do ulice Jindřicha z Lipé, která je z celého města nejzdobnější. Pokračujeme dolů na náměstí Dr. E. Beneše mezi obchodními domy. Impozantně působí rohová secesní budova kavárny Union.

16 kavárna Union
Honosná secesní třípatrová nárožní budova s mohutnou zvonovou střechou postavená v letech 1907 - 1909 podle architektonického návrhu českolipské projekční a stavební firmy John a Jisba z roku 1906. Průčelí obloukového nároží je bohatě vyzdobeno štukovým dekorem, pilastrovými útvary, tvarově náročnými okenními rámy, arkýři a průběžným balkónem.

17 Kulturní dům Crystal
Než se pustíme přes řeku, popojdeme západním směrem ke zvláštně koncipovanému kulturnímu středisku s parkem a parkovištěm. Budova skrývá kino, velký sál, restauraci a salónky.

18 Sportovní areál
Budeme-li pokračovat podél kulturního domu, vystoupáme po schodech před mostem na Děčínskou ulici, přejdeme ji po přechodu na druhou stranu a jako z balkónu si prohlédneme českolipský sportovní areál s „tartanovou“ atletickou dráhou, s fotbalovým hřištěm a krytou tenisovou halou.

19 Park JUDr. Milady Horákové
Z chodníku odbočíme k lávce, přejdeme řeku a zabočíme vlevo podél břehu. Busta nespravedlivě popravené ženy od akademické sochařky Jiřiny Lukešové je zde od roku 1995 na památku obětí komunistického režimu.

20 Kostel sv. Máří Magdalény
Kostel byl založen plaským opatem Gerhardem v polovině 13. století. Spravovali jej cisterciáti, kteří se obvykle usazovali v nehostinných mokřinách. Poškozený kostel z husitských a lužických válek opravil v roce 1460 Jindřich Berka z Dubé, švagr krále Jiříka Poděbradského. Kostel byl ještě několikrát přestavován a jeho dnešní podoba pochází z roku 1872. Vedle kostela stojí dvě vzácné lípy, které daly městu jméno a jsou mu prý i věkem rovny.

21 Nové město za řekou
Před mostem přejdeme světelnou křižovatku do Barvířské ulice. Na rohu mineme Komerční banku, po pravé straně je volné prostranství a za ním se vyjímá budova České spořitelny. Před námi se rozprostírá zimní stadion s aquaparkem a za nimi obchodní centrum.

22 Řeka Ploučnice
V Barvířské ulici zabočíme vlevo na parkoviště a za ním na pěší cestu k technické památce zvané "Poklopový pohyblivý jez". Při prohlídce po něm přejdeme na druhou stranu. Byl postaven v souvislosti s regulací řeky roku 1910. Pohyb poklopů zavěšených na rámech pod mostem samočinně regulovala svým tlakem výška hladiny a rychlost proudu. Následným otevíráním a sklápěním se vytvářel odpovídající průtok.

23 Vodní hrad Lipý
Vznikl jako sídlo Ronovců před rokem 1277 na ostrově mezi rameny Ploučnice. Nejvýznamnějším z jeho držitelů byl Jindřich z Lipé, který se zasloužil ve službě Václava II. o uhájení české pokladnice (Kutná Hora 1304) před Albrechtem Habsburským. Za Jana Lucemburského byl současně správcem zemských cenností a maršálkem. V roce 1319 byl jmenován zemským hejtmanem na Moravě a zdejší panství přenechal Lucemburkům. Roku 1337 hrad náležel opět Ronovcům, a to pánům z Dubé. Za husitských válek byl hrad vypálen Janem Roháčem z Dubé. V roce 1435 se zde usadil Zikmund Děčínský z Vartemberka a r. 1444 se hrad vrátil do rukou pánů z Dubé. Po požáru v r. 1515 se k hradu dostavěla zámecká část. V 17. století se šlechta vysídlila a objekt chátral. Sloužil nejrůznějším účelům - byla zde škola, zvonařská dílna i cukrovar. Po 1. světové válce se v zámku vytvořily bytové jednotky a v období 2. světové války zde byl zřízen protiletecký kryt a následně zajatecký tábor. Objekt hradu byl po válce špatně udržován, proto došlo k jeho částečnému zřícení a roku 1957 byl odstřelen. Po roce 1989 došlo spolu s renovací starého města i k archeologickému záchrannému výzkumu a pečlivě zajištěná zbylá část hradu je od r. 2003 přístupná veřejnosti.

24 Červený dům
Renesanční lovecký letohrádek zdobený psaníčkovými a obrazovými sgrafity s arkádami byl postaven roku 1583 Jetřichem Jiřím Berkou z Dubé. V současné době je v budově umístěno pracoviště muzea.

25 U Synagogy
S historií České Lípy je spjata i historie židovského obyvatelstva, které se velkým podílem účastnilo na zprůmyslnění města a okolí. V ohbí ulice byla r. 1864 založena synagoga maurského stylu, která byla za tzv. křišťálové noci z 10. na 11. listopadu 1938 vypálena. Místo je dnes pietně označeno.

26 Kostel sv. Kříže
Směrem z centra od křižovatky ulice U Synagogy s Moskevskou ulicí se nachází kostel s unikátní stanovou střechou. Kostel byl zbudován koncem 80. let 14. století za Křížovou branou. Gotická stavba byla rekonstruována stavitelem Josefem Mockerem v roce 1897. Uvnitř zaujme především malbami zdobený plochý strop a barokní oltář.

27 Moskevská ulice
Ulice mnoha pojmenování - původní název byl Křížová. Je zajímavé ji projít oběma směry, protože její odbočky dodnes zachovávají původní ráz.

28 Jiráskova ulice
Naproti ulici U Synagogy pokračuje ulice Jiráskova. Sledovala městské hradby a původně se jmenovala Na příkopech nebo také Židovské příkopy, protože se zde za hradbami usídlili Židé.

29 Jiráskovo divadlo, stará zástavba a konec prohlídkového okruhu.
V horní části Jiráskovy ulice je proluka, kde byla před 1. světovou válkou postavena městská tělocvična. Ve válečných letech sloužila jako azyl pro uprchlíky a v roce 1945 byla upravena na divadlo pro divadelní spolek Jirásek. V sedmdesátých letech prošlo divadlo rekonstrukcí do dnešní podoby. Z proluky před divadlem je pěkný výhled na stříšky, dvorky a pavlače starého města. Jiráskova ulice vyúsťuje do ulice Mariánské. Z křižovatky je to dolů k radnici necelých 200 m.